Haute Couture. Elitní francouzská nálepka, kterou nezíská jen tak někdo

Haute Couture ​[ot kutyʁ] v překladu – vysoká móda – je oblečení šité ručně a na míru ve Francii, v Paříži. Je to nejluxusnější oděv vůbec. Výroba jednoho kousku může trvat od několika stovek až po tisíce hodin práce. Cena se může vyšplhat až k miliónům korun. Výraz Haute Couture se často používá nesprávně. Aby se módní domy mohly pyšnit tímto označením, musí splňovat přísná pravidla. V článku se podíváme na vznik a současnost francouzského pojmu označující nejlukrativnějších kousků oděvu, jaké jen může člověk nosit.

Obsah

Haute – vysoký, Couture – šití. V češtině se používá výraz jako vysoká móda, vysoké šití nebo vysoké krejčovství. Vysoké, v tomto smyslu znamená nejluxusnější, nejlepší možné. „Top“ ve světě módy.

Pojem pochází z Paříže, kde se i toto oblečení vyrábí. A následně často imituje v dalších světových módních domech – Londýně, Miláně a New Yorku. Ve Francii je dané označení chráněné autorskými právy. Povolení označit kolekci jako Haute Couture musí mít módní dům schválený od francouzské komory vysoké módy (Chambre syndicale de la Haute Couture). Také musí splnit množství dalších pravidel, o kterých si povíme víc níže.

Historie Haute Couture sahá až na dvůr francouzského krále Ludvíka XVI. a období vlády Marie Antoinetty. Formálně se ve Francii ale prosadila až v roce 1858. Vše začalo, když se na scéně objevil nový návrhář anglického původu, Charles Worth a svůj ateliér otevřel právě v Paříži. Potrpěl si na výrobu oděvu z kvalitních materiálů a střihů, které zvýrazňoval krinolínami.

Inspiraci Charles Worth nacházel v londýnské a pařížské módě, inspirovali ho též obrazy starých autorů v uměleckých galeriích. Jako první začal svoje šaty pomyslně „podepisovat.“ Právě Worth se považuje za otce Haute Couture a zakladatele Chambre Syndicale de la Haute Couture,která na něj dohlíží a reguluje ho. Ta má každoročně odpovědnost za výběr módních domů, které se můžou pyšnit titulem elitního francouzského Couture.

Během druhé světové války byl pokus přinést Haute Couture do Berlína, jako odpověď tehdejší prezident Chambre Syndicale de la Haute Couture, Lucien Lelong prohlásil: „Buď v Paříži, nebo nikde.“

Haute Couture nezastavila ani válka. Když se začali dávat látky na příděl, návrháři své módní návrhy prezentovali na panenkách v třetinových velikostech skutečných žen, aby ušetřili za náklady.

Ve 20. století se stalo, Haute Couture pojmem. Své umění představili nejnadanější módní návrháři – Coco Chanel, Paul Poiret či Cristóbal Balenciaga. Couture se stala synonymem ručně vyráběných oděvů nejšikovnějších návrhářů, kteří šijí z těch nejlepších materiálů. Oblečení se přizpůsobovalo individuálním potřebám zákazníka a od konkrétního návrhu se nikdy nevyrobilo víc než deset kusů.

Haute Couture je pro běžné smrtelníky nedostupná. Pokud máte rádi módu, u nás najdete krásné a kvalitní kousky, které si můžete dovolit. Například tento:

  • Ručně šité oblečení;
  • Oblečení šité přesně na míru majitele nového kousku;
  • Použití kvalitních, drahých a luxusních látek: nejvíce hedvábí a vlny;
  • Vyšívají se ozdoby jako perly, drahé kovy, korálky či pírka;
  • Preciznost, perfekcionizmus, důraz na detail.

Aby mohla být nová kolekce označená jako Haute Couture musí splňovat následující pravidla:

  • Módní kolekce musí být vyrobená výhradně v Paříži;
  • Módní návrhář musí být majitelem módního ateliéru, ve kterém se kolekce vyrábí;
  • V daném ateliéru musí pracovat minimálně 15 lidí na hlavní pracovní poměr;
  • Autor kolekce musí současně vlastnit druhý, speciální ateliér;
  • Prezentace módní kolekce se musí uskutečnit dvakrát ročně v lednu a v červenci – letní/jarní a podzimní/zimní sezóna;
  • V minimálním rozsahu 50 modelů na denní a večerní nošení;
  • Modely musí být šité na míru budoucího nositele, s povinnou krejčovskou zkouškou;

Haute Couture můžeme rozdělit na tři stupně hierarchie. Do prvního – nejvyššího stupně patří módní domy, které sídlí v Paříži. Dior, Chanel, Schiaparelli, Jean Paul Gaultier, Givenchy, Adeline Andre, Franck Sorbier, Yves Saint Laurent. Do druhého stupně můžeme zařadit značky nefrancouzského původu. Alexander McQueen, Valentino, Fendi, Versace, Armani, Elie Saab. V posledním, třetím stupni jsou začínající módní talenti.

Módní značky jako Gucci či Dolce a Gabbana mají též módní kolekce, které můžeme označit jako Haute Couture ale nepatří pod francouzský Chambre Syndicale.

Odhaduje se, že celosvětově není víc než 4000 klientů Haute Couture. V 50. letech 20. století byly zákaznicemi módních domů například Barbara Paley neboli „Babe,“ Marella Agnelli nebo monacká kněžna Grace Kelly. A v 70. a 80. letech osobnosti jako Nan Kempner, Lynn Wyatt a Dodie Rosekrans.

V 90. letech 20. století se kuvajtská bussines woman Mouna al-Ayoub a houstonská podnikatelka Suzanne Saperstein vyjadřovali o své lásce k francouzské Couture. Vanity Fair o Saperstein napsala, že je: „Pravděpodobně světovou spotřebitelkou Haute Couture číslo jedna.“

Dnešní zákazník je pravděpodobně z Blízkého východu, Číny nebo Ruska. Výroba jednoho kousku označeného jako Haute Couture může trvat až 800 hodin, od toho se samozřejmě odvíjí i cena. Cena šatů na „běžné,“ denní nošení se může pohybovat od 260 000 Kč. Bohatě vyšívané a zdobené šaty klidně i několik miliónů korun. 

Navzdory neuvěřitelným částkám ve skutečnosti značky nejvíce vydělávají na prodeji dostupnějších produktů, jako rtěnek a parfémů. Luxusní nálepka Haute Couture slouží jako skvělý marketingový tah.

Před více než dekádou Chanel koupila šest nejuznávanějších Couture ateliérů na světě. Lesage – mistr krejčích, Lemarie – specialisté na peří, Massaro – obuvníky, Goossens – zlatníky, Desrues – šperkaře, Maison Michel – kloboučníky a Guillet – výrobce umělých květů z látek. Zabezpečila tak budoucnost Haute Couture i v dnešní, moderní době.

Haute Couture se dostala do bližšího povědomí širší veřejnosti i díky slavným osobnostem a nablýskanému červenému koberci. Když se Jennifer Lawrence na udělovaní Zlatých glóbusů v roce 2015 ptali co má na sobě odpověděla: „Christian Dior Haute Couture. Sice nevím, co to znamená, ale mám to prý říkat.“ (a vy to už víte!)

Nicole Kidman se už v roce 1997 objevila na udělování Oscarů v zelené róbě od Dior (Haute Couture, samozřejmě). Šaty stály dva milióny amerických dolarů, v přepočtu na koruny to vychází na 48 miliónů korun. V současnosti je Couture oděv na červeném koberci pro hvězdy víc než běžný. Mohli jsme vidět Zendayu ve Valentinovi, Kylie Jenner v Balmain i Rihanna ve Giambattista Valli.